Lupénka, psoriáza - příznaky, příčiny. Lupénka a její léčba

Kartalin – alternativní přístup k léčbě chronických dermatologických problémů: lupénka, psoriáza

Lupénka je jednou z nejrozšířenějších kožních nemocí. Počet onemocnění roste především v oblastech s chladným a vlhkým klimatem. Nehledě na dostupnost širokého spektra léčebných prostředků je většina pacientů (78%) nespokojeno s poskytovanou léčbou. Obecně se lupénka projevuje horší kvalitou života, a to i ve srovnání s tak vážnými a život ohrožujícími nemocemi, jako jsou onkologická onemocnění a cukrovka.

Nejefektivnější léčbou lupénky je komplexní přístup k terapii, předpokládající kromě užívání prostředků systematické léčby také lokální užití prostředků posilujících regenerační procesy přímo v pokožce. Využití vnějších léčebných prostředků na bázi kortikosteroidů je velmi účinnou metodou terapie lupénky, protože s jejich pomocí rychle ustupují projevy zánětů a svědění, ale je také spojeno s celou řadou vedlejších efektů: systémovými účinky při dlouhodobém užívání a lokálním dopadem, projevujícím se atrofií kůže. V této souvislosti se v současnosti zájem upíná k prostředkům, složeným z nekortikosteroidních látek a přírodních léčebných komponent. Ty nabízejí vysokou léčebnou efektivitu, nezpůsobují nechtěné reakce a pacienti je dobře snášejí.

V poslední době byla dobře prozkoumána patogeneze lupénky, ale stále zůstávají nevyřešené problémy. V současnosti je prokázána v mnoha pracích důležitost poruch metabolismu tuků v patogenezi lupénky. Informace o poruchách metabolismu v souvislosti s epidermis jsou kusé. Mnozí vědci vyvozují význam poruch obměny tuků a považují lupénku za určitý typ lipidosis pokožky nebo cholesterolovou diatézu. Předpokládá se, že lupénka vzniká na pozadí změn matabolismu cholesterolu, protože cholesterol je jedním ze základních stavebních komponent pokožky a hraje roli při procesu keratinizace.

Podstatný význam má vnější terapie lupénky, provádí se s ohledem na stádium onemocnění, stupně klinických projevů a lokalizaci ložisek. V souladu s doporučením evropského kongresu EDTV (2008) a metodologii léčby lupénky Ruské dermatologické společnosti (2009) jsou topické kortikosteroidy a keratoplastické prostředky preparátem první volby při léčbě lupénky, stejně jako kosmetické prostředky se zvlhčujícím a promašťujícím účinkem.

Preparáty druhé volby, užívanými především ve stacionárním stádiu, jsou různé zvlhčující prostředky s efektem obnovy vrchní tukové vrstvy pokožky. V současnosti se používají  kosmetické přípravky, jejichž hlavní funkcí je obnova hydro-tukové vrstvy pokožky, a které doplňují léčbu lupénky.